(Slavnostní oheň k 90. výr. čs. trampingu a 40. výr. ČTU, Slunečná Paseka, 14. 9.2008, rozloučení a návrat)
I nedělní ráno bylo studený, jako to předešlý. Opět mě chlad probudil brzo a musel sem ze stanu ven, tak jako předešlý den, i když se mi vůbec nechtělo.
Na štěstí stačilo vyjít z lesa na paseku, lehnout si na sluníčku na trávu a bylo zas dobře. Asi sme udělali zásadní chybu při výběru místa bivakování, že sme nebyli na louce, místo v lese, nebo, že sme si nedohodli spaní v teepee, kde se dalo i v noci topit na ohništi.
Pohodička na sluníčku.
Poležení na sluníčku před teepee.
Aspoň máme ponaučení pro příště. Však od té doby uvažuju o tom, že bych případně měl pro nás aspoň nějaký malý teepee pořídit, jen se obávám, že bude problém s jeho případnou přepravou a taky stavěním, pokut budeme se Sluníčkem někde sami.
Přiznám se, že s tím nemáme vůbec žádný zkušenosti, tak nevím, jak bychom to zvládali.
I přes tento problém s chladem máme ale z tohoto vandru krásný zážitky a dojmy, bohužel ale těžko popsatelný.
Tak už jen tolik, že i přes naši nechuť se s kamarády loučit, nakonec k tomu muselo dojít, neboť čas rychle ubíhal a nezbylo, než se mu podvolit.
A protože o takových věcech nerad mluvím, nebo píšu, tak místo toho ještě přikládám něco fotografií z nedělního rána …
Tak probíhalo nedělní ráno.
… posledních chvil před odjezdem …
Před nedělním odjezdem.
… a balení bivaků před cestou domů.
Při balení.
Nutno jen ještě podotknout, že i v této chvíli se zábava ještě úplně nezastavila, o čemž svědčí fakt, že někteří kamarádi ani při balení nezapomněli na své hudební nástroje a krásný písničky.
Před nedělním odjezdem při balení s písničkou.
No tak sme se nakonec i my se Sluníčkem sbalili, sedli do auta a vyjeli na cestu domů.
Tak skončil další vandr a doufáme, že brzy vyjedeme někam znova.
Ahoj, Toulavej Pejskař.